Dnes už strojová výroba čokolády začíná už na kakaových plantážích v tropických oblastech Afriky (Pobřeží slonoviny, Ghana, Nigérie, Kamerun), Asie (Indonésie, Malajsie) a Ameriky (Brazílie, Ekvádor), kde se pěstuje kakaovník pravý (Theobroma cacao). Stromovitá rostlina dorůstající výšky sedmi metrů, která pochází z Amazonie a Orinoka, vyžaduje velmi teplé podnebí. Její oválné plody, které obrůstají kmen mateřské rostliny, obsahují zpravidla 15 až 40 kusů kakaových bobů. Zralé kakaové boby se fermentují přímo na plantážích na hromadách a pak suší na slunci nebo v sušárnách. Poté se praží, drtí, zbavují slupek a melou na tekutou hmotu, která je výchozí surovinou pro výrobu kakaového másla, kakaového prášku, a tedy i čokolády.
Kakaové máslo žluté barvy vznikající lisováním a postupným oddělováním od tekuté hmoty se používá nejen k výrobě čokolády, ale také ve farmacii a kosmetice. Kakaové máslo - tuk získaný z bobů - tvoří základní surovinou pro výrobu čokolády. Ze zbytků bobů, které obsahují i nepatrné množství tuku, se mletím připravuje hnědý kakaový prášek. Způsob, jak oddělit kakaové máslo z kakaové hmoty, vynalezl Holanďan Conraad Van Houten roku 1828.
Donedávna se do České republiky dovážely sušené kakaové boby, a tak výroba čokolády začínala jejich pražením v čokoládovnách, kolem nichž se pak šířila charakteristická sladká vůně. Další výrobní fázi tvořila příprava základní kakaové hmoty. Dnes výrobci opustili poměrně komplikovanou produkci čokoládového základu, který raději nakupují v zahraničí.