Chorobná chtivost krve
Sedmihradská hraběnka Elisabeth Báthory byla sličná mladá žena. Narodila se v roce 1560 v jedné z nejbohatších a
nejurozenějších rodin. Provdala se už v patnácti letech. Během nepřítomnosti svého muže se zamilovala do mladého šlechtice,
o němž se povídalo, že je vampýr. Po jedné delší cestě s mladým mužem se najednou u Elisabeth projevil nápadný zájem o krev.
Když jednu nešikovnou panskou uhodila do obličeje, až jí začala z nosu téct krev, pila ji hraběnka a celá se s ní natírala. Dala děvče
utratit a koupala se v jeho krvi.
Byl to začátek hrůzných orgií, které trvaly celých deset let.Elisabetini důvěrníci hledali po celé zemi neprovdaná děvčata a lákali je na
hrad pod slibem dobrého postavení. Tam byla zavražděna. Potom jim otevřeli žíly a hraběnka pila krev a koupala se v ní.
Během času bylo už těch mrtvol tolik, že je nebylo na zámku kde pohřbívat. A tak byly zavražděné dívky házeny prostě do polí,
kde je ohryzali vlci. Obyvatelé vesnice se v bavách obrátili na krále. Ten vyslal na hrad příbuzného krvežíznivé hraběnky hraběte
Györge Thurza. Ten dal hrad dobýt násilím. Vojáci tam našli dalších padesát vykrvácených mrtvol.
Šestnáct členů dvorského úřadu, mág a katovi pomocníci byli pověšeni. Hraběnce byl život zachován. Byla však zazděna ve své
ložnici a potrava, voda a vzduch se k ní dostávaly jen úzkou špehýrkou. Žila ještě čtyři roky. (V slovenském i českém povědomí známá Čachtická paní.)
Sedmihradská hraběnka Elisabeth Báthory byla sličná mladá žena. Narodila se v roce 1560 v jedné z nejbohatších a
nejurozenějších rodin. Provdala se už v patnácti letech. Během nepřítomnosti svého muže se zamilovala do mladého šlechtice,
o němž se povídalo, že je vampýr. Po jedné delší cestě s mladým mužem se najednou u Elisabeth projevil nápadný zájem o krev.
Když jednu nešikovnou panskou uhodila do obličeje, až jí začala z nosu téct krev, pila ji hraběnka a celá se s ní natírala. Dala děvče
utratit a koupala se v jeho krvi.
Byl to začátek hrůzných orgií, které trvaly celých deset let.Elisabetini důvěrníci hledali po celé zemi neprovdaná děvčata a lákali je na
hrad pod slibem dobrého postavení. Tam byla zavražděna. Potom jim otevřeli žíly a hraběnka pila krev a koupala se v ní.
Během času bylo už těch mrtvol tolik, že je nebylo na zámku kde pohřbívat. A tak byly zavražděné dívky házeny prostě do polí,
kde je ohryzali vlci. Obyvatelé vesnice se v bavách obrátili na krále. Ten vyslal na hrad příbuzného krvežíznivé hraběnky hraběte
Györge Thurza. Ten dal hrad dobýt násilím. Vojáci tam našli dalších padesát vykrvácených mrtvol.
Šestnáct členů dvorského úřadu, mág a katovi pomocníci byli pověšeni. Hraběnce byl život zachován. Byla však zazděna ve své
ložnici a potrava, voda a vzduch se k ní dostávaly jen úzkou špehýrkou. Žila ještě čtyři roky. (V slovenském i českém povědomí známá Čachtická paní.)
Ježiš!...to je hrozny.